Základní značky vývojových diagramů

Začátek nebo konec algoritmu bude označovat elipsa s vepsaným písmenem (Z pro začátek/K pro konec).

Pro lepší představu jsou zde u jednotlivých prvků uvedeny šipky. Ty určují, kudy se v programu prochází. Pokud je tento sled jasný, může být šipka vynechána a použije se pouze úsečka.

Jakýkoli příkaz zapíšeme do obdélníku. Pro vývojové diagramy existuje norma, která tento prvek mění a tím upřesňuje, o jakou akci se jedná (například místo obdélníku pro ruční zadání dat). V následujícím textu však budeme využívat pouze tři zde uvedené značky.

Obdélník může teoretiky obsahovat další skupinu akcí. Ty by poté bylo možno opět zapsat do dalšího vývojového diagramu. Tato skupina příkazů, spustitelná jako celek, se nazývá podprogram. Podprogramům se bude více věnovat závěrečná kapitola kurzu.

„Kouzlo programů“ spočívá v možnosti se určitým způsobem rozhodovat. Rozhodování vyznačíme tímto kosočtvercem s právě jedním vstupem a dvěma výstupy, který má uvnitř zapsánu podmínku.

Pokud je podmínka splněna, pokračuje se větví označenou jako ano (případně +). Není-li podmínka splněna, pokračuje se větví s popiskem ne (mínus).