Algoritmizace a programování | |
Procedury a funkce |
Procedury a funkce se někdy nazývají podprogramy. Představují totiž určitý pojmenovaný blok programu, který pak můžeme vykonat zapsáním jeho jména (hovoříme o jeho zavolání). Jedná se o obdobu již probraného rozdílu mezi strojovým kódem (tedy příkazy přímo v „řeči počítače“) a vyššími programovacími jazyky. Vyšší programovací jazyky tak vlastně obsahují mnoho podprogramů, které nabízí uživateli jako jednu akci. Uživatel si však může navíc přidat i svůj vlastní podprogram.
Voláme-li podpogram, napíšeme jeho název a za něj závorky. Pokud chceme podprogramu předat nějaké proměnné, uvedeme jejich seznam do těchto závorek – např. mojeFunkce1(promenna1, promenna2).
Rozdíl mezi procedurou a funkcí je v tzv. návratové hodnotě. Procedura žádnou návratovou hodnotu neobsahuje, prostě vykoná určitou sekvenci příkazů. Funkce také vykoná příkazy, ale navíc vrátí jednu hodnotu, kterou je možné přiřadit do proměnné. Například mojeCiselnaPromenna = mojeFunkce2() přiřazuje návratovou hodnotu funkce do proměnné mojeCiselnaPromenna. Jak vytvořit novou funkci či proceduru je uvedeno níže.
Function mojeFunkce() 'případné příkazy funkce 'vracející vždy 1 mojeFunkce = 1 End Function |
Sub mojeProcedura 'případné příkazy procedury End Sub |
Návratovou hodnotu tedy uvnitř funkce přiřadíme názvu této funkce.